Hned v pátek večer se rozzářila fasáda Domu kultury díky velkolepé světelné show, které přihlížely stovky diváků. Sobota pak patřila Dni otevřených dveří, kdy se návštěvníci mohli poprvé projít nově obnovenými interiéry, vychutnat si živou hudbu i doprovodný program v jednotlivých sálech. Oslavy zakončil slavnostní ples města Ostrova.

Rekonstrukce za více než 130 milionů korun

Kompletní obnova Domu kultury, největší od jeho otevření v roce 1955, začala v listopadu 2024. Stavební práce realizovala firma Pracom s.r.o., technologické vybavení dodala plzeňská společnost Divadelní služby. Projekt s názvem „Dům kultury v Ostrově – Vybudování kulturního a kreativního centra“ získal dotaci z Národního plánu obnovy ve výši 41,9 milionu Kč a zařadil se tak mezi pouhých 13 úspěšných projektů v celé České republice. A město Ostrov jako investor stavby je zatím jediné, které svůj projekt zdárně dokončilo.

Celkové náklady nakonec přesáhly 130 milionů korun. Navýšení ceny o bezmála 25 milionů korun způsobily především vícepráce spojené s historickými nálezy a absencí původní projektové dokumentace. Například při výměně podlah v prvním patře se zjistilo, že pod parketami není beton, jak se původně předpokládalo, ale suchá podlaha se škvárou. Ta musela být kompletně odstraněna, což znamenalo úpravu technologie. Další náklady navíc si vyžádalo například zlacení, které v interiérech v přízemí i prvním patře budovy odhalily stavebně-historické sondy Národního památkového ústavu. „V celém Česku však nenajdeme nic podobného. Žádný jiný kulturní dům z padesátých let se nevrací do své původní podoby v takové šíři a věrnosti jako ten náš,“ uvedl stavební historik Lubomír Zeman, který na rekonstrukci za orgány památkové péče dohlížel.

Tradiční duch, moderní technologie

Obnovený Dům kultury spojuje historickou atmosféru s moderním vybavením. Všechny sály, foyer i chodby získaly nový lesk i komfort. Moderní akustika, osvětlení a audiovizuální technika umožňují promítání ve formátech 2D i 3D a zajišťují špičkové podmínky pro koncerty, divadelní představení i konference. Nové Kulturní a kreativní centrum Ostrov ale nabídne víc než jen klasickou kulturu – otevře prostor i pro kreativní technologie a digitální tvorbu. Návštěvníci se mohou těšit na interaktivní výstavy, workshopy, VR zážitky nebo hudební studio, kde si bude možné nahrát vlastní skladby. Více informací o projektu a programu najdete na dk-ostrov-rekonstrukce.com a kkc-ostrov.cz.

Dům kultury objektivem Bořivoje Hořínka

Proměnu Domu kultury během jeho zatím nejrozsáhlejší renovace dokumentoval od listopadu 2024 do září 2025 známý ostrovský fotograf Bořivoj Hořínek. Jeho snímky krok za krokem ukazují návrat interiérů k jejich původnímu výrazu z 50. let. Každý opravený reliéf či repasovaný lustr vypráví příběh své doby, fotografie Bořivoje Hořínka pak řemeslné mistrovství těch, kteří jim jejich původní krásu a důstojnost navrátili. Hořínkovy fotografie jsou součástí publikace Dům kultury v Ostrově/Příběh ikonické stavby a její renovace, spoluautorem textů a editorem knihy je stavební historik Lubomír Zeman.

Nová audiovizuální instalace v Domě kultury

Od tohoto týdne je zároveň široké veřejnosti zpřístupněna nové expozice SORELA, která připomíná pohnutou historii budování nového Ostrova. V prostorách tzv. důstojnického salónku nad foyer Společenského sálu vznikla působivá audiovizuální instalace, která spojuje animace, archivní videa, fotografie a autentická svědectví pamětníků. Během dvaceti minut provede návštěvníka obdobím, kdy se Ostrov měnil v tzv. ideální město nové doby – a Dům kultury v jeho architektonické a ideové srdce. Expozice je dostupná v české i anglické verzi a tematicky propojuje historii, architekturu a osobní příběhy. Jedním z nich je tragický osud akademického sochaře Jaroslava Šlezingera, vězně uranových dolů, jehož životní příběh se stává symbolem celé epochy – doby, která lámala charaktery, ale zároveň formovala nové hodnoty. Silný zážitek umocňují unikátní dobové materiály, znovuobjevené fotografie ochranných plotů a strážních věží či svědectví z projektu Paměť národa – výpovědi Šlezingerova spolupracovníka Josefa Hořáka a bývalého dozorce Vladimíra Hneteckého. Instalace pracuje s kontrasty světla a tmy, slunce a radioaktivního záření – s motivy, které odrážejí vztah člověka, ideologie a krajiny poznamenané těžbou uranu. Vytváří tak prostor pro zamyšlení nad tím, co jsme zdědili a jak s touto pamětí naložíme. Expozice bude zpřístupněna vždy od čtvrtka do soboty v rámci provozní doby Domu kultury a místního infocentra.

Střípky historie národní kulturní památky

U příležitosti slavnostního znovuotevření Domu kultury a v návaznosti na zmíněnou expozici vydalo město Ostrov nově také publikaci věnovanou politickým vězňům a jejich utrpění ve vykmanovských lágrech. Právě oni v 50. letech budovali nový Ostrov i Dům kultury a jejich příběhy sepsal Lubomír Modrovič. Publikace čtenáře zavede k jedné z nejtemnějších industriálních památek Krušnohoří. Sedmipatrová cihlová dominanta, známá jako Rudá věž smrti, byla v 50. letech minulého století místem, kde se zpracovávala uranová ruda pro Sovětský svaz a dneska je symbolem lidského utrpení. Autor poutavě propojuje dobové reálie s osobními příběhy vězňů a doplňuje je unikátní historickou fotodokumentací. Tento titul není jen knihou o minulosti, ale také naléhavou připomínkou toho, co by nemělo být nikdy zapomenuto. Čtení, při kterém běhá mráz po zádech. Kniha je v prodeji v IC Na Zámku v Ostrově a v zákaznickém infocentru KKCO v Domě kultury společně s publikací o renovaci ostrovského kulturního stánku.